PŮVOD LÁCE HODINEK KAPESNÍCH

Následující text je z Českého mechanika z roku 1880. Dnes se podobným hodinkám říká třeba fake :-)


Širšímu obecenstvu i mnohým méně zkušeným hodinářům mladým bude divno, na čem se asi zakládají tak značné rozdíly v cenách hodinek kapesních, které se objevují při zboží, koupeném u hodináře solidního u porovnání s cenami za předměty na oko stejné jakosti u hodinářů neb obchodníků méně svědomitých aneb nesolidních. Tento rozdíl cen bývá tak značný, že i soudnému jinak obecenstvu musí býti nápadným a nejednou přivádí řádného hodináře v podezření, jakoby předražoval. — Aby se i neznalcům otevřely oči, slušno věděti, ze se rozeznávají hodinky druhu dvojího: hodinky řádné, které se skládají z částí vesměs dokonalých a hodinky kramářské, které sestávají ze zkažených neb chatrných částí, jež řádné továrny bud vyhazují, aneb za cenu kovu prodávají. Ponechávajíce sobě promluviti o výrobě hodinek řádných na dobu pozdější, promluvíme tuto nyní o původu hodinek jarmarečních. Počneme s kolečky. Továrna Jacolet Carpano v Clusesu v Savojsku vyrábí výborný druh koleček k hodinkám kapesním, jichž raménka se tlačí a zoubky vyřezávají v takovém množství, že se jen dobrých těchto lehoučkých výrobků rozešle každoročně několik centů do světa.
Leží na snadě, že vedle dobrých kusů vyrobí se veliké množství kazů (či tomu říkáme ausšusu). Tato zkažená kolečka se prodávají do slévárny Petit pierre Cuche ve Švýcarsku a jest jich tak mnoho, že se z nich, vytěží několik centů mosaze. Kdyby se všecky tyto chybné části skutečně rozlily, bylo by vše v pořádku; však to se neděje. Pátravý zrak lidí, jimž běží více o dobré obchody nežli o poctivé obsloužení kupujících, není tak vyběračný, jak by to vymáhala poctivost, probírá odpadky tyto na novo a vybírá z nich tisíce tisíců koleček, kteráž jsou sice na oko téměř bezvadná, při bližším prohlédnutí však shledáváme, že mají buď raménko prasklé neb zoubky šikmo i jinak chybně řezané; některá jsou na jedné straně širší a na druhé užší atd. Žid Chaux-de-fondský sebera takové smetí, zaplatí je dle váhy a dá z nich sestaviti laciné hodinky. Že může velmi levně prodávati, vychází z následujícího porovnání:
Všecka kolečka první jakosti do výborných hodinek stojí u Jacotela 40 centimů, čili 16 kr stříbra. Jestliže koupí židovský obchodník všecka chatrná kolečka nanejvýš za 4 centimy, uspoří již na kolečkách devět desetin ceny skutečné výrobku dobrého
Podobným způsobem však se kupují zkažené pastorky, vlásky, stojánky a můstky a platí se seřizování.
Tak na příklad vlásky dobré jakosti stojí u Lutze v Ženevě 5 až 25 centimů (2—10 kr.) ve zlatě, kdežto se prodává celý tucet kazů za několik centimů, čímž se ovšem hlavně zaplatí obálka, která má často větší cenu, nežli 12 tuctů špatných vlásků. A tak se děje i s ostatními částmi ústrojí hodinového.
Tím bychom byli odbyli pojednání o chybných částkách stroje vůbec a přejdeme ke kazům nového druhu, totiž takovým, které mají původ v nedokonalém ba chybném sestavování částí v celek.
Švýcarsko nejen že musí armádu, složenou ze 60.000 rodin hodinářských cvičiti v práci, nýbrž ještě jinou armádu učňů, přicházejících hlavně z Německa, částečně z Francie a méně z Anglicka
Dílovedoucímu továrny záleží na tom, aby aspoň čásť kazů učendických udal, a učedník hledí vady co nejlépe skrýti, má-li se brzy domoci nějakého platu a tak se dostanou zase i do hodinek z části dobrých sestavovaných kazy : k hodinkám z částek špatných přidruží se zároveň špatné spracování.
První druh kazů nestojí za mnoho; druhý však nestojí za nic a náleží na smetište. Byl-li první druh laciný, bude druhý za fatku a právě takovouto láci hledá namnoze naše obecenstvo čímž nutí obchodníky, aby se vrhli na takovéto kazy, tito pak hodináře, aby prodávali práce stále lehčí a špatnější, ač i tato poshlední se již více nevyplácí. Výjimky jsou i v tomto oboru slušné a tu zejména ženevské hodinářství nedalo se dosud unésti směrem chatrným, zachovávajíc přesnější a vznešenější ráz práce; dělníci tamní jsou praví gentlemani proti mnohým jiným okrskům a přijímají též mzdu nepoměrně vyšší — až osmkráte tak velkou, jako jinde, kde se koná práce jarmareční. Ovšem, že se pak takových výrobků do Rakouska prodá velmi málo a kdežto se sem ročně přiváží špatného zboží na sta centů, přichází pravých kusů ženevských v téže době jen několik centů. —
Pokud se týče naší vlastní zkušenosti, to přesvědčení máme, že nelze ani ve Švýcarsku samém prodati obyčejné řádné hodinky válcové, nikoliv remontoirky stříbrné pod 50 až 60 franků (20 až 24 zl.) ve zlatě, neboť jenom pouhé řádné pouzdro stojí bez rytí v St. Croix 16 až 17 franků; v Ženevě úhledněji pracované 18 až 20 franků; jednoduchý stojánek s můstky (v tuctu) je-li bezúhonný 5 fr., číselník 60 centimů, čepování pastorku 3 fr., pastorky 3 fr., kolečka 40 ctů., stupadlo válcové úplné 4 až 5 fr., vlásek 20 ctů., bezvadný setrváček 20 ctů., ručičkové ústrojí s ručičkama 40 ctů., sklo 10 ctů., rytí pouzdra 2 fr., zlacení vnitřního pláštíku 30 ctů.; leštění částek 1 fr., kaménky kus po 8—40., ústrojí vyrovnávací 30 ct, 10 sestavení a seřízení 6 fr, vlásek a jeho umístění 50 ctů., pozlacení části 60 ctů., a konečně složení 60 ctů., počítáme-li tuctovou cenu při kusu jednotlivém.
Připočte-li továrník na režii, poštu, balení atd. nejméně 3 fr., máme již 45 franků, mimo to zůstanou výrobky někde ležeti a tu se zase zdražují. Při vývozu přijde ještě připočísti ažio, clo a puncování, v Praze pak opět za rozebrání a sestavení, tak že se pak takovéto dobré hodinky se zárukou skoro ani pod 30 zl. prodati nemohou. — Dobré stříbrné remontoirky pak nemožno zde pod 50, ženevské pod 65 až 70 zlatých prodati.
Ovšemť, že jsou pak služby rozličných výrobků hodinářských přerozmanité. Kdežto dobré hodinky kapesní se odchýlí za měsíc nanejvýš o dvě minuty, jdouce takto při bedlivém s nimi zacházení 20 až 30 let, byly-li čas od času vyčištěny, časoměr (chronometr) nanejvýš ročně o minutu a časoměr námořní pak ne s větší odchylkou nežli 3 vteřin ve 3 měsících (což činí teprve za 5 roků rozdíl 1 minuty.) Zároveň nevšímá si valná část našeho obecenstva, které ceny času nezná, nestojíc ani na dodržení času jiných aniž samo ho dodržujíc,*) jestli jdou hodinky třeba 0,5 minut denně napřed aneb později. Nehledí se k tomu, že se pak dávají chatrné hodinky každého čtvrt roku do správy, že brzy jízdu vlaku obmeškáme, brzy zase příliš záhy přijdeme atd., vůbec se nepočítá, kterak se špatné zboží toho druhu proplatí nejen v roce prvním, nýbrž každým dalším tou měrou, že bychom za několik let mohli si poříditi přeskvostné hodinky, jež by podržely cenu nejméně čtvrt století.
Na takovéto obecenstvo pak všelijací podloudníci zahraniční, nabízejíce v novinách skvostné zlaté neb stříbrné (někdy i pravé anglické prý!) remontoirky za několik zlatých a náš řemeslník pak musí stále takové smetí opravovati. Žádá-li pak za perný kus práce 2 neb 3 zlaté, tu se pak vykřičí, že za opravu přijde více, nežli za věc novou!

*) Jak ku př. mnohý z pánů abonentů neví, že by již byl čas některý ze starších ročníků nám zaplatit. Pozn. admn.

-t-